Definición y significado de Pěvci

Pěvci
Kos černý (Turdus merula)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Třída: ptáci (Aves) Podtřída: letci (Neognathae) Řád: pěvci (Passeriformes) Linnaeus, 1758
Podřády
bazální čeleď: pokřovníkovití (Acanthisittidae) křikaví (Tyranni, Suboscines) zpěvní (Passeri, Oscines)

Pěvci (Passeriformes) jsou největším řádem třídy ptáků. Tato skupina čítá 5200–5500 druhů, a tak více než polovina druhů ptáků jsou právě pěvci. Jsou považováni za stromové ptáky díky svým nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých větvích. Pro pěvce nejcharakterističtější vlastností je přirozeně zpěv. I díky schopnosti vytvářet složité hlasové projevy jsou pěvci považováni za nejvyvinutější řád ptáků. Pěvce můžeme potkat na celém světě, na pouštích i v tropických deštných lesích.

  Zpěv

Většina druhů tohoto řádu jsou zpěvní ptáci a v krku mají složité svalstvo kontrolující hlasivky. Zpěvný orgán, který je pro pěvce typický, se nazývá syrinx. Díky němu mají výbornou kontrolu nad hlasem (přestože některé druhy mohou vyluzovat i nelibozvučný zpěv, jako například vrány). Zpěvem označují teritorium, ve kterém žijí, také jím vábí samec samičku k páření. Podle zpěvu můžeme rozpoznat jednotlivé rody a druhy pěvců.

  Charakteristika

Většina pěvců je menší než ostatní druhy třídy ptáků. Všichni členové tohoto řádu mají krmivá mláďata (starají se o ně).

  Evoluční vývoj

Fylogeneze pěvců a vztahy mezi jejich čeleděmi byly až do konce 20. století spíše záhadné. Mnoho čeledí pěvců bylo seskupeno dohromady na základě morfologických podobností, o kterých jsme dnes přesvědčeni, že jsou důsledkem konvergentní evoluce a ne blízké genetické příbuznosti. Například střízlíci ze severní polokoule, z Austrálie a z Nového Zélandu jsou si velmi podobní, a to jak vzhledem, tak chováním, a přesto podle vědců patří do tří různých fylogenetických větví pěvců.

Stále ještě se musí provést velká část výzkumu, ale série biochemických studií odkrývá stále více informací o původu a evoluci pěvců. Nyní se má za to, že původní pěvci se vyvinuli na Gondwaně přibližně v době kdy se tento jižní superkontinent odlamoval. Nejprve se vyvinuli křikavci až o něco později se vyvinuli zpěvní ptáci. Jedna z hlavních skupin pěvců, parařád Passerida, tedy pěvci podobní vrabcům, se objevili jako sesterská skupina parařádu Corvida (pěvci podobní krkavcovitým) a migrovali na severní polokouli, kde dál pokračoval explozivní vývoj nových druhů. Od té doby proběhlo mnoho promíchání severních druhů s druhy vracejícími se na jih, a jižních druhů migrujících na sever.

  Systém pěvců

Řád se dělí na dva podřády, a to na křikavé a na zpěvné. Tučně jsou označeny čeledě, jejichž zástupci se vyskytují i na území České republiky.

Podřád: Křikaví (Tyranni)

• hrčiříkovití (Furnariidae)
• klouzálkovití (Dendrocolaptidae)
• kotingovití (Cotingidae)
• lobošovití (Eurylaimidae)
• mravenčíkovcovití (Formicariidae)
• mravenčíkovití (Thamnophilidae)
• pipulkovití (Pipridae)
• pitovcovití (Philepittidae)
• pitovití (Pittidae)
• pokřovníkovití (Acanthisittidae)
• štidlákovití (Rhinocryptidae)
• tyranovití (Tyrannidae)
• mucholovkovití (Conopophagidae)

Podřád: Zpěvní (Passeri)

• astrildovití (Estrildidae)
• brhlíkovití (Sittidae)
• brkoslavovití (Bombycillidae)
• cistovníkovití (Cisticolidae)
• bylinorubcovití (Phytotomidae)
• bulbulovití (Pycnonotidae)
• drongovití (Dicruridae)
• drozdovití (Turdidae)
• hedvábníkovití (Hypocolidae)
• irenovití (Irenidae)
• kardinálovití (Cardinalidae)
• konipasovití (Motacillidae)
• kosíkovití (Orthonychidae)
• králíčkovití (Regulidae)
• krkavcovití (Corvidae)
• kruhoočkovití (Zosteropidae)
• květozobcovití (Paramythiidae)
• laločníkovití (Callaeatidae)
• lejsčíkovití (Petroicidae)
• lejskovití (Muscicapidae)
• lemčíkovití (Ptilonorhynchidae)
• lesňáčkovití (Parulidae)
• lezčíkovití (Climacteridae)
• lyrochvostovití (Menuridae)
• medosavkovití (Meliphagidae)
• mlynaříkovití (Aegithalidae)
• modropláštníkovití (Maluridae)
• moudivláčkovití (Remizidae)
• ostrozobkovití (Oxyruncidae)
• pardalotovití (Pardalotidae)
• pěnicovití (Sylviidae)
• pěnkavovití (Fringillidae)
• pěvuškovití (Prunellidae)
• rajkovití (Paradisaeidae)
• skorcovití (Cinclidae)
• skřivanovití (Alaudidae)
• snovačovití (Ploceidae)
• strdimilovití (Nectariniidae)
• strnadovití (Emberizidae)
• střízlíkovití (Troglodytidae)
• sýkorčíkovití (Melanocharitidae)
• sýkorovití (Paridae)
• šoupálkovití (Certhiidae)
• špačkovití (Sturnidae)
• tangarovití (Thraupidae)
• timáliovcovití (Pomatostomidae)
• timáliovití (Timaliidae)
• ťuhýkovití (Laniidae)
• vangovití (Vangidae)
• vlaštovkovití (Hirundinidae)
• vlhovcovití (Icteridae)
• vrabcovití (Passeridae)
• vranulovití (Picathartidae)
• zedníčkovití (Tichodromadidae)
• zelenáčkovití (Vireonidae)
• žluvovití (Oriolidae)

Ptáci
Palaeognathae (Běžci):	Tinamy • Nanduové • Pštrosi • Kasuárové • Kiviové
Galloanserae (Drůbež):	Vrubozobí • Hrabaví
Neognathae (Letci):	Potáplice • Trubkonosí • Tučňáci • Faetoni • Veslonozí • Brodiví • Potápky • Plameňáci • Dravci • Perepelové • Krátkokřídlí • Dlouhokřídlí • Stepokurové • Měkkozobí • Papoušci • Hoacinové • Kukačky • Sovy • Lelkové • Svišťouni • Srostloprstí • Šplhavci • Trogoni • Myšáci • Pěvci • Kolibříci • Turakové