Publicitad E▼
⇨ definición de kružba (Wikipedia)
Publicidad ▼
kružba (n.)
arc et voûte (fr)[DomainDescrip.]
église (édifice) (fr)[DomainDescrip.]
Publicidad ▼
Wikipedia
Kružba je pro gotiku (a také sakrální stavby severské renesance) charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky oken, arkád, zábradlí a tympanonů.
Obsah |
První pravou kružbu nalezneme v chórové kapli katedrály v Remeši z 13. století, kde byla použita šestilaločná kružba.
Nejjednodušší kružby jsou založeny na kruhových obloucích př.Chartres (1220).
Po nich následují kružby ve tvaru paprskového kola, jaké mají rozety západního průčelí katedrály Notre Dame v Paříži.
Tento geometrický prvek byl konstruován kružidlem, takže gotická kružba je často nazývána zkamenělá geometrie. Vzájemné vztahy mezi geometrickými prvky v gotice měly symbolický význam. Spojení geometrické systematičnosti a teologických nároků zformulovalo v gotickém slohu novou ideu krásy, která platila až do 16. století. Kružba nejdříve sloužila k rozčlenění plochy oken, později však byla využívána i k oživení a členění stěn.
Do kružeb oken církevních staveb jsou často vkládána barevná skla v dekorativním uspořádání nebo jako obrazy s biblickými výjevy - vitraje. Takto zasklená plocha neměla být širší než 60 až 80 cm a proto byla okna dělena na menší díly svislými sloupky, jež bylo nutné vyústit v oblouku zaklenutí.
Sloupky jsou většinou ukončeny trojlaločným obrazcem zvaným jeptiška.
V pozdní gotice je kružba hojně využívána o oltářním nástavci, na chórových lavicích, kazatelnách. Nacházíme ji i v gotické městské architektuře, například na štítech světských staveb.
Nejdůležitější základní formou gotické kružby je lalok. V lomeném oblouku je v počátečním období (13. stol.) základním motivem kružnice. Podle počtu laloků rozeznáváme kružby:
Ve druhé polovině 14. století kružnice mizí a zůstávají jen sférické trojúhelníky a čtyřúhelníky. V tomto případě mluvíme o listech.
. Zvláštností v anglické pozdní gotice je perpendikulární styl - kružba vytvořena pouze z spojených okenních prutů a zdůrazňující vertikálnost. V Bathském opatství z 16. století.
Ve Francii se objevují paprskovité motivy (rayonantní gotika)
Z Francie (přes Holandsko a Severní Porýní) k nám vlivem Petra Parléře přicházejí tzv. plaménkové kružby (flamboyantní gotika). Velmi častý je motiv rotujících plaménků. Plaménky v ornamentu pozdní gotiky začínají se přetínat a ztrácejí tzv. nosy - vytažené hrotité konce prutů.
Pokud je kružba jen dekorativním prvkem rámu a nezaplňuje celou plochu otvoru, hovoříme o ažurové kružbě.
Často se vyskytuje jen v reliéfní formě, tzv. slepá, lípaná nebo panelová kružba. Tento způsob výzdoby vznikl jako nepřímý důsledek zasklívání oken malými tabulkami skla v olověných rámečcích.
Contenido de sensagent
computado en 0,031s