Definición y significado de obuvnictví

  Vyobrazení ševcovské dílny z roku 1568

  Model ševce z Muzea obuvi a kamene ve Skutči

Obuvnictví zvané též ševcovství je obor zabývající se výrobou obuvi. S ohledem na nejčastěji používané materiály je považován za odvětví kožedělného a textilního průmyslu. Osoba obuv vyrábějící se nazývá obuvník či švec.

Tradičním hlavním materiálem na výrobu bot v evropské kultuře byla zejména kůže, proto byl výkon ševcovského řemesla často spojen obecněji se zpracováním kůže, například se sedlářstvím. Povolání ševce patří mezi tradiční řemesla, ševci se například hojně vyskytují v lidových pohádkách. Mezi speciální ševcovské potřeby patří ševcovské kopyto, šídlo, verpánek i speciální nitě dratev.

  Polský obuvník při práci, 1941

Z hlediska moderní a celosvětového je ovšem používána řada dalších materiálů, zejména guma, plast, juta, dřevo (dříve například dřeváky, dnes například podrážka u „korkových“ sandálů). Ruční výroba bot byla do značné míra nahrazena výrobou strojní, na čemž se během začátku 20. století podílel i český obuvník Tomáš Baťa, který z tehdejšího Československa udělal obuvnickou velmoc.

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete ji vhodně vylepšit.
Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl.

Skuteč - město ševců -

Novoševcovský cech ve Skutči získal své cechovní artikule v roce 1534 od Jindřicha Šťastného z Valdštejna, tehdejšího majitele Rychmburského panství. Artikule byly jakýsi základní řád, kterým se museli řemeslníci řídit. Tyto artikule zaručovaly skutečským obuvníkům a koželuhům, že v okolí 3 mil od města nesmí šít boty ani činit kůže nikdo, kdo není příslušníkem místního cechu. Nejznámějším výrobkem skutečských ševců bylo tzv. „červené dílo“. Byly to dámské pantofle, střevíce nebo holínky ušité z červené kůže. Na vrchu byly vyšívané tulipány, slepičky a jiná domácí zvířata. Červené zboží byla skutečská zvláštnost a říkalo se, že „skutečský švec byl v tomto výrobku nedostižný umělec“. V roce 1914 bylo ve Skutči 19 výrobců obuvi se 750 zaměstnanci. V roce 1920 zde bylo již 25 výrobců s 900 dělníky. V roce 1948 došlo ke znárodnění osmi zdejších větších obuvnických provozů. Reorganizací k 4. 7. 1949 vznikla Botana - jako podnik slučující již dříve znárodněné továrny v Holicích, Chrudimi,Borohrádku, Heřmanově Městci, Sezemicích, Litomyšli, Poličce, Horním Jelení, Kostelci nad Orlicí, Týništi nad Orlicí, Chotěboři, Polné a čtyřech provozů ve Skutči. K 1. 1. 2000 byla sjednocena značka sportovní obuvi s názvem společnosti na BOTAS, a. s.

http://www.muzeum.skutec.cz Obuvnická expozice ve Skutči Vám připomene dávné cechovní řády a památky, vývoj obuvnictví za éry první republiky, kdy byla Skuteč obuvnickou velmocí, i fenomén Botany. K vidění bude nejen zajímavá skladba obuvi, ale i řada obuvnických strojů a zařízení. Unikátem je např. obří ručně šitá polobotka, která je zapsaná v České knize rekordů a kuriozit nebo kopírka na kopyta.

  Výrobna bot v Bangladéši

Patronem ševců je svatý Kryšpín.

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž tématem je
Obuvnictví

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Bližší informace mohou být uvedeny na diskusní stránce.