definición y significado de přeslička

Přeslička

přeslička obrovská (Equisetum telmateia)

Vědecká klasifikace

Říše:	rostliny (Plantae)
Oddělení:	přesličky (Eqiusetophyta)
Třída:	Equisetopsida
Řád:	přesličkotvaré (Equisetales)
Čeleď:	přesličkovité (Equisetaceae) DC.
Rod:	přeslička (Equisetum) L.

Druhy rostloucí v ČR

subg. Equisetum
- přeslička lesní (Equisetum sylvaticum L.)
- přeslička největší (Equisetum telmateia Erh.)
- přeslička luční (Equisetum pratense Erh.)
- přeslička rolní (Equisetum arvense L.)
- přeslička bahenní (Equisetum palustre L.)
- přeslička poříční (Equisetum fluviatile L.)
- přeslička pobřežní (Equisetum × littorale Kühl.)
subg. Hippochaete
- přeslička různobarvá (Equisetum variegatum Weber et Mohr.)
- přeslička větevnatá (Equisetum ramosissimum Desf.)
- přeslička zimní (Equisetum hyemale L.)
- přeslička Mooreova (Equisetum × moorei Newman)
- přeslička jižní (Equisetum × meridionale (Milde) Chiovenda)

Přeslička (Equisetum) je rod rostlin z oddělení přesličky (Equisetophyta). V současnosti existuje asi 35 druhů. Oddělení Equisetophyta obsahuje pouze 1 recentní třídu Equisetopsida. Ve fosilních vykopávkách je však možné nalézat přesličky náležející do jiných již vymřelých tříd oddělení, které byly významnou částí flóry v období karbonu, např. Hyeniopsida, Sphenophyllopsida aj. Třída Equisetopsida obsahuje v současnosti jediný řád přesličkotvaré Equisetales. Další řády jsou vymřelé, byly na Zemi rozšířeny v prvohorách, např. Calamitales. V současnosti existuje jediná čeleď, přesličkovité (Equisetaceae). Čeleď přesličkovité obsahuje recentně 1-2 rody, záleží na pojetí. Např. Květena ČR uznává 2 rody: přeslička (Equisetum s. str.) a cídivka (Hippochaete), jiní jako Kubát 2002 uznává 1 široký rod přeslička (Equisetum s.l.) se 2 podrody: Equisetum a Hippochaete.

Životní cyklus

V ontogenezi převládá fáze sporofytu nad fází gametofytu.

fáze gametofytu, haploidní, 1n

Spory jsou zelené a na povrchu mají tzv. páskovité vychlípeniny zvané haptery. Jsou homosporické, to znamená, že jsou uniformní tvarově - izosporické, ale funkčně rozdílné, neboť z některých vyrůstají samčí prothalia a z některých samičí. Ty však vyrůstají blízko sebe, jsou ve shluku díky hapterům. Samčí prothalia (prokly) mají antheridia, samičí archegonia. Spermatozoidy jsou polyciliátní a po oplození vajíčka v archegoniu vznikne zygota. Odtud začíná fáze sporofytu.

fáze sporofytu, diploidní, 2n

Ze zygoty vyrůstá sporofyt. Bývá vysoký asi 20-200 cm, ale v tropech někdy až 13 m, tropické jsou někdy i liány, jinak to jsou normální vzpřímené rostliny. Vyrůstá z oddenku. Stonek se zpravidla přeslenitě větví, vzácněji se přesleny větví nevytvářejí, např. přeslička zimní (Equisetum hyemale). Stonek je rýhovaný, žebra se nazývají carinae, rýhy mezi nimi valekulae, stonek bývá zpravidla dutý. U některých druhů, např. přeslička rolní (Equisetum arvense) se vytváří výrazný sezónní dimorfismus. Jarní lodyha je nezelená a nese strobilus se sporofyly. Ta později odumře a z oddenku vyrůstá letní lodyha, která je zelená a sterilní. Jejím úkolem je nashromáždit živiny por výživu jarní lodyhy, která vyroste příští jaro. U jiných druhů tyto fáze nejsou, např. přeslička bahenní (Equisetum palustre), zde vyrazí z oddenku lodyha se strobilem, která však neodumírá, nýbrž zezelená a asimiluje. Trofofyly (asimilující listy) jsou výrazně odlišné od sporofylů. Listy (trofofyly) jsou však redukované, v přeslenech v uzlinách hlavní lodyhy, případně bočních větví (pokud jsou přítomny), listy bočně srůstají a vytvářejí pochvu objímající stonek, horní konce zůstávají volné a vytváří zuby. Sporofyly jsou ve vrcholových strobilech, jsou nezelené. Sporofyly jsou deštníkovitého tvaru a nesou sporangia, které jsou anatropní, to znamená s ohnutou stopku a směřují vrcholem k bázi, podobným typům sporofylů se říká někdy sporangiofor. Ve sporangiích jsou spory, kterými začíná opět fáze gametofytu.

Rozšíření

Asi 35 druhů se vyskytuje skoro po celém světě, snad kromě Austrálie a Antarktidy. V ČR roste 8 druhů.

Obsahové látky

Některé druhy obsahují piperidinové alkaloidy a jsou jedovaté, např. přeslička bahenní (Equisetum palustre). Jiné druhy, zejména přeslička rolní, jsou používané jako léčivá rostlina. Pro vysoký obsah křemíku je možné lodyhy přesliček používat při táboření v přírodě jako vynikající přírodní čistící prostředek na mytí nádobí. Severoameričtí indiáni, například Lakotové, si vkládali do mokasínů sušené přesličky, aby tím zabránili pocení nohou, jejich zápachu a plísňovým chrobám.

Druhy

Rod přeslička je rozdělován do dvou podrodů: Equisetum a Hippochaete. Někteří autoři je však považují za 2 samostatné rody a rod Equisetum nazývají česky přeslička, rod Hippochaete cídivka. Takto to udává např. Květena ČR, zatímco Kubát et al. (2002) zastává pojetí 1 rodu a 2 podrodů.

Subg. Equisetum

Lodyhy většinou nepřezimují, sterilní a plodné často morfologicky a fenologicky odlišné (nikoliv však vždy), řady křemitých hrbolků často chybí (ne vždy).
Průduchy jsou ve 2 víceřadých pruzích na bocích rýh nebo v 1 širokém pruhu na dně lodyžní rýhy, jsou uloženy v rovině s buňkami pokožky.
Zuby lodyžních pochev většinou nejsou protaženy v šídlovitou špičku, většinou vytrvávají.
Výtrusnicový je klas na špici většinou tupý, mezi klasem a nejvyšší pochvou bývá mezera.
Často obsahují piperidinové alkaloidy

Subg. Hippochaete

Lodyhy většinou přezimují, sterilní i plodné jsou zpravidla stejné, vyskytující se současně, na žebrech jsou většinou řady křemitých hrbolků.
Průduchy jsou ve 2 jednořadých pruzích na bocích rýh, jsou ponořeny do korového pletiva a překryty buňkami pokožky, jen uprostřed mají dýchací otvůrek.
Zuby lodyžních pochev jsou někdy protaženy v šídlovitou špičku, často opadávají.
Výtrusnicový klas je často na špici hrotitý a naspodu obejmut nejvyšší pochvou.
Piperidinové alkaloidy většinou chybí.

Podrod Equisetum

Podrod Hippochaete

Hybridy

Hybridy mezi druhy v podrodu Equisetum

Equisetum × littorale Kühlew ex Rupr. = Equisetum fluviatile × Equisetum arvense
Equisetum × dycei C.N.Page = Equisetum fluviatile × Equisetum palustre
Equisetum × willmotii C.N.Page = Equisetum fluviatile × Equisetum telmateia
Equisetum × rothmaleri C.N.Page = Equisetum arvense × Equisetum palustre
Equisetum × robertsii Dines = Equisetum arvense × Equisetum telmateia
Equisetum × mildeanum Rothm. = Equisetum pratense × Equisetum sylvaticum
Equisetum × bowmanii C.N.Page = Equisetum sylvaticum × Equisetum telmateia
Equisetum × font–queri Rothm. = Equisetum palustre × Equisetum telmateia

Hybridy v podrodu Hippochaete

Equisetum × moorei Newman = Equisetum hyemale × Equisetum ramosissimum
Equisetum × trachydon A.Braun = Equisetum hyemale × Equisetum variegatum
Equisetum × schaffneri Milde = Equisetum giganteum × Equisetum myriochaetum
Equisetum × ferrissii Clute = Equisetum hyemale × Equisetum laevigatum
Equisetum × meridionale (Milde) Chiovenda = Equisetum ramosissimum × Equisetum variegatum
Equisetum × nelsonii (A.A.Eat.) Schaffn. = Equisetum laevigatum × Equisetum variegatum

Literatura

Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České republiky, vol. 1.
Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
Hendrych R. (1977): Systém a evoluce vyšších rostlin, Praha

Odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Přeslička

Projekt Wikidruhy nabízí informace v angličtině o tématu

Equisetaceae

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova přeslička.

Definición y significado de přeslička

Definición

Frases

Diccionario analógico

Přeslička